Waler
Jeho chov se rozvíjel především v Novém Jižním Walesu, odtud tedy i jeho jméno - waler. Když v roce 1851 vypukla zlatá horečka, zůstalo velké množství farem opuštěno, ušlechtilí koně zdivočeli a takto se křížili s poníky. Tyto koně pak začali chovatelé odchytávat a následně je křížili s novými importy a rovněž i se zbylými waleskými koňmi. Po roce 1880 tak tímto způsobem vznikl nový typ walera, který byl dokonale přizpůsobený tvrdým podmínkám australského podnebí. Tento nový typ byl výkonnější, otužilejší ale i skromnější, než jeho předchůdce. Pro své skvělé vlastnosti byl především využíván jako jezdecký kůň pro vojenské účely. Jeho vynikající vlastnosti se mu paradoxně staly osudnými. Během první světové války dodala Austrálie na světová bojiště více jak 120 000 koní, kteří se však po skončení války nemohli vrátit do Austrálie kvůli přísným veterinárním předpisům. Většina z těchto koní byla utracena. Typický waler tak de facto z Austálie zmizel. Na některých místech se sice ještě udržely malé počty walerů až do druhé světové války, ale jejich početní stav se neustále snižoval a s tím se zhoršovala i kvalita chovu. Po roce 1945 se do Austrálie začala dovážet ve velkém evropská a americká plemena, jejich křížením pak vznikl naprosto nový typ koně, australský honácký kůň.